Na této stránce
Problém u důležitého klienta. Marek se už několik hodin snaží situaci vyřešit sám, než o ní řekne Zofii.
— Proč se o tom dozvídám až teď?
— Chtěl jsem to vyřešit sám.
— Požádat o pomoc neznamená, že to nezvládáš.
— V mém světě trochu ano.
Marek chce dokázat svou kompetenci samostatností. Zofia vidí kompetenci také v tom, že se riziko nahlásí dostatečně včas.
Jak Empatyzer pomáhá stanovit práh eskalace?
Empatyzer ti pomůže pochopit, že být nezávislý může znamenat jednat bez pomoci nebo včas hlásit rizika. Také ti pomůže zjistit, jak nastavit dobrý práh eskalace.
Funkce, které ti s tím pomohou:
- Ty ve srovnání s týmem: Ukazuje, jak si tvůj profil stojí v porovnání s týmem v oblastech, jako je nezávislost, riziko a práh eskalace, což pomáhá zasadit situaci „Chtěl jsem ukázat, že umím“ do širšího kontextu skupiny.
- Rozhovor s Em o konkrétní osobě: Umožňuje popsat Em situaci „chtěl jsem ukázat, že umím“, zohlednit profil obou stran a před kontaktem připravit konkrétní verzi rozhovoru nebo zprávy.
- Doporučení: Doporučují ti, jak s tímto konkrétním člověkem mluvit v situaci „Chtěl jsem ukázat, že to umím“, abys zachoval smysl sdělení a snížil riziko zbytečné obrany nebo nedorozumění.
Co se skutečně stalo
Marek si všimne problému u důležitého klienta a dlouho o něm Zofii neřekne, protože ho chce vyřešit sám. V jeho pojetí kompetentní člověk neběží za nadřízeným při první komplikaci. Žádost o pomoc by mohla znít jako přiznání: „nezvládám to“. Zofia má jinou definici odpovědnosti. U běžných problémů očekává samostatnost, ale když hrozí ztráta klienta, chce o riziku vědět brzy, dokud je ještě dost možností zasáhnout. Marek se tedy snaží chránit obraz sebe sama jako kompetentního člověka a tím nevědomky zvyšuje riziko, za které odpovídá Zofia. Jejich spor není o tom, zda mají být lidé samostatní. Je o okamžiku, kdy má samostatnost ustoupit konzultaci.
Co říká výzkum
Žádost o pomoc není pro lidi jen technický krok. Může se dotýkat obrazu vlastní kompetence, nezávislosti a postavení vůči ostatním. Výzkum ukazuje, že lidé zvažují nejen to, zda bude pomoc užitečná, ale i její možnou cenu pro vlastní obraz (ohrožení sebeúcty při žádosti o pomoc; Nadler, 1987). Podobný mechanismus ukazuje výzkum vyhledávání zpětné vazby: informace může pomoci jednat lépe, ale člověk se někdy obává, že už samotná otázka bude vypadat jako signál slabosti nebo nedostatečné kompetence (feedback seeking; Ashford, De Stobbeleir a Nujella, 2016). Neznamená to, že Marek má jako osobnost „strach z pomoci“. V této situaci si jen samostatnost a kompetenci příliš pevně spojil.
Jak k tomu přistoupit
Nejúčinnější je zbavit konzultaci významu „selhání“ a nahradit ho jasně stanoveným prahem. Zofia to dělá dobře, když říká: běžný problém řešíš sám, ale riziko ztráty klienta hlásíš okamžitě. Prah může být finanční, časový, bezpečnostní, reputační nebo se týkat rozsahu rozhodnutí. Marek pak nemusí pokaždé posuzovat, jestli bude otázka vypadat jako slabost. Prostě použije předem dohodnuté pravidlo. Obecné pravidlo: v odpovědných týmech samostatnost neznamená „vždy si poraď sám“, ale „jednej samostatně v dohodnutém rozsahu a uměj poznat okamžik, kdy je potřeba riziko ukázat ostatním“.
Jak mohou pomoci Empatyzer a Em
Empatyzer může Markovi a Zofii ukázat, že oba oceňují kompetenci, ale jinak poznávají okamžik, kdy má kompetentní člověk jednat sám a kdy má situaci eskalovat. Diagnostika může Markovi ukázat jeho silnou potřebu samostatnosti, statusu a výsledku a porovnání se Zofiiným profilem zase to, že pro ni je včasné upozornění na riziko součástí odpovědnosti, ne slabostí. Em může před obtížným rozhovorem převést tento rozdíl do konkrétního pravidla: „do tohoto prahu řeš věci sám; nad něj o tom chci vědět hned“. Pravidlo pak nezávisí na studu, hrdosti ani odhadování šéfčiných úmyslů. Na týmové úrovni může Empatyzer pomoct zjistit, zda podobné skrývání problémů není širším vzorcem. Mikrolekce postupně upevňují klíčový návyk: požádat o pomoc může být známkou dobrého řízení rizika, ne nedostatku kompetence.
Zdroje
- Arie Nadler (1987). Determinants of help seeking behaviour: The effects of helper's similarity, task centrality and recipient's self esteem. European Journal of Social Psychology, 17(1), 57-67. https://doi.org/10.1002/ejsp.2420170106 10.1002/ejsp.2420170106
- Susan J. Ashford; Katleen De Stobbeleir; Mrudula Nujella (2016). To Seek or Not to Seek: Is That the Only Question? Recent Developments in Feedback-Seeking Literature. Annual Review of Organizational Psychology and Organizational Behavior, 3, 213-239. https://doi.org/10.1146/annurev-orgpsych-041015-062314 10.1146/annurev-orgpsych-041015-062314
Najděte článek
Zadejte alespoň 2 znaky. Drobné překlepy nevadí.