„K něčemu tu jsem“ — jednoduchý úkol potřebuje rozvojový smysl

Na této stránce

Začátek nového úkolu. Marek dává Olkovi jednoduché třídění dat.

— Nejdřív zkontroluj, jestli jsou ty materiály kompletní.
— Kvůli tomu jste mě po škole přijali?

Marek v tom vidí učení práce od základů. Olek vidí málo rozvojový úkol, dokud nepochopí, co konkrétně se na něm má naučit a kam ho posune.

Jak Empatyzer pomáhá vysvětlit smysl jednoduchých úkolů?

Empatyzer ti pomůže vidět, že základní úkol může naučit proces nebo být slepou uličkou. Pomáhá také vidět, jak ukázat jeho význam a souvislost s dalším vývojem.

Funkce, které ti s tím pomohou:

  • Talenty: Ukazují nejsilnější predispozice uživatele, což pomáhá mluvit o vývoji a úkolech v širším smyslu než prizmatem jedné dobře odvedené povinnosti.
  • Rozhovor s Em o konkrétní osobě: Umožňuje popsat Em situaci „Jsem tu z nějakého důvodu“, zohlednit profil obou stran a před kontaktem připravit konkrétní verzi rozhovoru nebo zprávy.
  • Doporučení: Doporučují ti, jak mluvit s konkrétním člověkem v situaci „Jsem tu z nějakého důvodu“, abys zachoval smysl sdělení a snížil riziko zbytečné obrany nebo nedorozumění.

Co se skutečně stalo

Marek dává Olkovi jednoduchý, málo prestižní úkol a vnímá ho jako začátek učení profese: přes data, chyby a základy člověk pozná celý proces. Olek ale slyší něco jiného: „přijali jste mě do role, v níž se mám rozvíjet, a dáváte mi levnou práci, kterou prostě někdo musí udělat“. Rozdíl mizí, když Marek ukáže spojení mezi úkolem a dalším krokem. Stejný jednoduchý úkol může být hodnotnou praxí nebo slepou uličkou — nerozhoduje jeho prestiž, ale to, zda skutečně vede k vědomostem, odpovědnosti a dalšímu rozvoji.

Co říká výzkum

Výzkum nových zaměstnanců ukazuje, že lidé na začátku práce intenzivně hledají smysl a snaží se pochopit, jak jejich úkoly souvisejí s něčím větším. Vnímaný význam úkolu, task significance, souvisel s lepším přizpůsobením nováčků, vyšší spokojeností a silnější vazbou na organizaci (Sluss, Ashforth a Gibson, 2012). Výzkum designu práce zároveň ukazuje, že možnost používat vlastní dovednosti, učit se a vidět smysl podporuje lepší soulad s rolí. Výzkum ale neříká, že by se nový zaměstnanec měl vyhnout všem jednoduchým úkolům. Říká, že jejich rozvojový účel má být viditelný a skutečný.

Jak k tomu přistoupit

Pokud má být úkol učením, je potřeba říct, čemu má člověka naučit. „Dva dny kontroluj data, abys poznal tři nejčastější místa chyb. Pak je zanalyzuješ a navrhneš změnu procesu“ zní úplně jinak než „tím začínal každý“. Pokud je jednoduchý úkol prostě administrativní práce, je také možné to říct otevřeně a zajistit, aby nezaplnil celou roli. Obecné pravidlo: „začni od základů“ dává smysl jen tehdy, když jsou základy součástí cesty k něčemu dalšímu, ne výmluvou pro trvalé nevyužívání schopností člověka.

Jak mohou pomoci Empatyzer a Em

Empatyzer může Markovi a Olkovi pomoct ověřit, zda ve stejném úkolu vidí stejnou rozvojovou hodnotu. Olkovy motivátory mohou ukazovat silnou potřebu zvědavosti, samostatnosti a pocitu posunu, zatímco Marek může více věřit v učení přes základy, řád a postupné získávání statusu. Em může Markovi před delegováním připomenout, aby neřekl jen „od toho se začíná“, ale ukázal souvislost: co se má Olek naučit, jak dlouho tato etapa potrvá a k jakému složitějšímu úkolu vede. Pokud žádná taková souvislost není, není vhodné problém zakrývat psychologií — úkol může být prostě špatně navržený. Mikrolekce učí vedoucí, že i jednoduchá práce se stává rozvojovou teprve tehdy, když člověk vidí, co se díky ní učí a co následuje dál.

Zdroje

  1. David M. Sluss; Blake E. Ashforth; Kerry R. Gibson (2012). The search for meaning in (new) work: Task significance and newcomer plasticity. Journal of Vocational Behavior, 81(2), 199-208. https://doi.org/10.1016/j.jvb.2012.07.002 10.1016/j.jvb.2012.07.002