Na této stránce
Po vážné chybě v projektu. Zofia píše týmu e-mail.
— Jsem naštvaná, že se ten problém neoznámil dřív.
— Já bych spíš napsala „mám z toho vážné obavy“ — říká Helena.
Zofia má za to, že pouze poctivě pojmenovává emoci. Helena si myslí, že profesionalita vyžaduje její intenzitu v jazyce ztlumit.
Jak Empatyzer pomáhá profesionálně vyjadřovat emoce?
Empatyzer ti pomůže vidět, že někteří lidé emoce pojmenovávají přímo, jiní je raději změkčují. Pomáhá také vidět, jak různé normy vyjadřování ovlivňují vnímání profesionality.
Funkce, které ti s tím pomohou:
- Porovnání: Ukazuje, kde se lišíte v oblastech, jako je emocionální projev, profesionalita a týmové normy, což ti pomůže pochopit, proč pro tebe může mít situace „Jsem naštvaný“ jiný význam.
- Tvé vnitřní napětí: Pomáhají ti rozpoznat, co může v situaci „Jsem naštvaný“ vyvolat nadměrné napětí a oddělit aktuální zprávu od reakce posílené předchozí zkušeností.
- Doporučení: Doporučují ti, jak s touto konkrétní osobou mluvit v situaci „Zlobím se“, abys zachoval význam sdělení a snížil riziko zbytečné obrany nebo nedorozumění.
Co se skutečně stalo
Zofia si myslí, že když je naštvaná, může to říct přímo, aniž by útočila na člověka. Helena má jinou definici profesionality: silné emoce se mají v práci jazykově zmírňovat, aby nezvyšovaly napětí ve vztahu. Obě chápou rozdíl mezi emocí a chováním, hranici ale vedou jinde. Pro Zofii slovo „naštvaná“ zvyšuje průhlednost sdělení. Pro Helenu už samotné silné slovo mění atmosféru rozhovoru.
Co říká výzkum
Organizační výzkum ukazuje, že na pracovištích existují naučená pravidla určující, které emoce je „vhodné“ ukazovat a jak intenzivně — pravidla emočního projevu, emotion display rules (Kramer a Hess, 2002). Vyjádření zlosti není automaticky škodlivé. Studie skutečných pracovních vztahů ukazují, že strategicky vyjádřený hněv může někdy spolupráci podpořit, zejména když jsou ve vztahu přítomné i pozitivní emoce a sdělení se nezmění v osobní útok (Peralta, Saldanha a Lopes, 2020). Vnímání zlosti zároveň závisí na statusu, pohlaví a situaci, takže stejný projev není u všech lidí hodnocen stejně (Brescoll a Uhlmann, 2008). Výzkum tedy neříká „hněv se nesmí ukazovat“, ale že jeho význam závisí na způsobu a kontextu vyjádření.
Jak k tomu přistoupit
Je dobré oddělit tři věci: emoci, fakt a očekávání. „Jsem naštvaná, že problém nebyl nahlášen. Dnes potřebuji úplné informace a plán nápravy“ je mnohem jasnější než samotné „jsem vzteky bez sebe“ nebo „mám trochu obavy“, pokud to není pravda. Emoce by ale neměla fungovat jako výhrůžka ani jako hodnocení člověka. Obecné pravidlo: emoci lze pojmenovat přímo, ale profesionální sdělení by mělo stejně jasně říkat, co se stalo a co má následovat.
Jak mohou pomoci Empatyzer a Em
Empatyzer může Zofii a Heleně ukázat, že se neliší jen „temperamentem“, ale i normou pro to, kolik emocí je podle nich možné přímo přinést do pracovního rozhovoru. Osobnostní profil může ukázat rozdíly v asertivitě, vstřícnosti a reaktivitě, Culture-8 pak v expresivitě a přímosti. Em může Zofii pomoct zachovat upřímnost bez zbytečného zvýšení vztahového nákladu: „Jsem naštvaná, protože jsme nedodrželi termín. Potřebuji teď domluvit, co uděláme dál.“ Heleně může pomoct nevnímat samotné pojmenování emoce jako útok, pokud se sdělení drží faktů a žádosti. Mikrolekce učí jednoduchému oddělení: emoce může být pojmenovaná, aniž by převzala kontrolu nad hodnocením člověka nebo způsobem rozhodování.
Zdroje
- Michael W. Kramer; Jon A. Hess (2002). Communication Rules for the Display of Emotions in Organizational Settings. Management Communication Quarterly, 16(1), 66-80. https://doi.org/10.1177/0893318902161003 10.1177/0893318902161003
- Carlos Ferreira Peralta; Maria Francisca Saldanha; Paulo N. Lopes (2020). Emotional expression at work: The effects of strategically expressing anger and positive emotions in the context of ongoing relationships. Human Relations, 73(11), 1471-1503. https://doi.org/10.1177/0018726719871995 10.1177/0018726719871995
- Victoria L. Brescoll; Eric Luis Uhlmann (2008). Can an Angry Woman Get Ahead? Status Conferral, Gender, and Expression of Emotion in the Workplace. Psychological Science, 19(3), 268-275. https://doi.org/10.1111/j.1467-9280.2008.02079.x 10.1111/j.1467-9280.2008.02079.x
Najděte článek
Zadejte alespoň 2 znaky. Drobné překlepy nevadí.